V neděli Brusel ve středu Paříž. Absolutně šílená kombinace a silné zážitky z jízdy na kole ve městech, kde neplatí dopravní předpisy a provoz je přinejmenším hodně hustý.
Holandsko proběhlo poměrně hladce, ale čím jsme jižněji, tím je navigace složitější. Cest sice přibývá, ale značení je stále horší a horší.
Po vjezdu do Belgie skončily oddělené cyklostezky a zbyl jen pruh na silnici. To ovšem Francouzi nemají ani ty pruhy.
V Belgii jsme zamířili do Bruselu. Chtěli jsme vědět, kde mocní rozhodují. Našemu zájmu tak neuniklo sídlo Evropského parlamentu.
Líbili se nám hlavně místní parky. Zato ulice vypadaly jako kdyby popeláři vyhlásili stávku.
Naše zklamání z tohoto města nedokázal přebít ani jinak skvělý symbol Bruselu - Atomium.
Dva dny na rozdýchání toho chaosu nám "zpříjemnil" každodenní odpolední deštík.
Francie nám zatím připravila nejtěžší zkoušku orientace. Francouzi jsou mistři malých neznačených klikatých silniček, které nikdy nevedou tam kam potřebujeme. Hlavní cesty se naopak každou chvíli mění v rychlostní silnice.
Zatím jsme se však vždy vymotali.
Následovala Paříž, kde jsme si stanovili jen tři cíle. Eiffelovu věž, Vítězný oblouk a Versailes. K tomu přibyl náhodně cestou i Park de la Villette.
I tak nám ale přejezd Paříže zabere celý den.
Žádné komentáře:
Okomentovat