Brusel + Paříž 7

V neděli Brusel ve středu Paříž. Absolutně šílená kombinace a silné zážitky z jízdy na kole ve městech, kde neplatí dopravní předpisy a provoz je přinejmenším hodně hustý.

Holandsko proběhlo poměrně hladce, ale čím jsme jižněji, tím je navigace složitější. Cest sice přibývá, ale značení je stále horší a horší.

Po vjezdu do Belgie skončily oddělené cyklostezky a zbyl jen pruh na silnici. To ovšem Francouzi nemají ani ty pruhy.

V Belgii jsme zamířili do Bruselu. Chtěli jsme vědět, kde mocní rozhodují. Našemu zájmu tak neuniklo sídlo Evropského parlamentu.

Líbili se nám hlavně místní parky. Zato ulice vypadaly jako kdyby popeláři vyhlásili stávku.

Naše zklamání z tohoto města nedokázal přebít ani jinak skvělý symbol Bruselu - Atomium.

Dva dny na rozdýchání toho chaosu nám "zpříjemnil" každodenní odpolední deštík.

Francie nám zatím připravila nejtěžší zkoušku orientace. Francouzi jsou mistři malých neznačených klikatých silniček, které nikdy nevedou tam kam potřebujeme. Hlavní cesty se naopak každou chvíli mění v rychlostní silnice.
Zatím jsme se však vždy vymotali.

Následovala Paříž, kde jsme si stanovili jen tři cíle. Eiffelovu věž, Vítězný oblouk a Versailes. K tomu přibyl náhodně cestou i Park de la Villette.

I tak nám ale přejezd Paříže zabere celý den.

Dánsko-Německo-Holandsko

...aneb už víme, co to je rovina.
Po čtyřech dnech v Dánsku, kdy obloha byla stále zatažená a v Německu se to nelepšilo jsme objevili nový problém. Došla nám energie. Ani ne tak nám osobně jako spíš ta elektrická. Solární nabíječky jsou super věc, ale když nesvítí, tak prostě nenabijete nic.

Naštěstí teď už druhý den zase sluníčko svítí a tak nabíjíme jako o život abychom vám mohli přinášet čerstvé zprávy.

V Dánsku jsme měli připravené krásné přístřešky, ve kterých se dá pohodlně přespat. Většinou je tam i pitná voda a tak se nám odtamtud jen těžko odjíždělo.
To v Německu přišel ke slovu opět stan a také například autobusová zastávka.

Nyní se nacházíme v Holandsku, v městečku Varssevel. Ještě jednou bychom se krátce měli podívat do Německa a pak opět Holandsko a následně Belgie. Směr Brusel. Najeto něco kolem 3700 km.

Welcome on board - Dánsko

Hlásíme se z Dánska. Přes noc jsme dopluli z Osla do Fredrikhavnu. Trajekt byl za odměnu a dovolil nám na chvíli ze sebe zase udělat lidi. Tak dlouho jako Karel se tam asi nesprchoval nikdy nikdo.
Skandinávii jsme tak po 2630km s radostí opustili. Jih Norska byl po stránce orientační trochu složitější než sever. Většina hlavních cest je v této oblasti cyklistům zapovězená a proto jsme museli využívat sice souběžné, ale nikoliv značené vedlejší cesty.

Pár střípků z cesty:
Podařilo se nám najít perfektní přístřešek u jezera, kde byla volně k vypůjčení i loďka. Toho jsme náležitě využili, jen jsme nerybařili, neboť nebylo na co.

V parku Dovrefjell jsme
nemohli nenavštívit slavnou vyhlídku od architektů ze Snøhetty. A protože bylo dost hodin, nikde to nebylo zakázané a nebyli jsme jediní, zůstali jsme tam přes noc. Přenocování s takovým výhledem je nezapomenutelné.

V Oslu jsme si nemohli opět nechat ujít výhled z Holmenkollenu.

Polární kruh v nedohlednu.

Po delší době jsme se dostali k internetu a přinášíme čerstvé info o našem postupu.

V úterý se udělalo hezky (teď už vyjímečně) a tak jsme si užili cestu s krásnými výhledy. Pokud člověk kouká podél cesty do příkopa, najde kromě četných odpadků celkem častou i nějakou tu houbu. Tenhle rekordní úlovek však už měl své nejlepší období za sebou a místo nás si na něm pochutnali červi. My jsme místo toho pojedli vařená vejce.

Ve středu pak došlo na první závadu. Karlovi zřejmě pod přívaly enormní síly z jeho nohou prasknul drát v zadním kole. Náhradní drát jsme měli a šikula je Karel taky, takže se ho podařilo vyměnit. Ani jeden z nás však nerozumí jemné práci s vycentrováním kola a tak mu teď zadek trochu tancuje...

Ve čtvrtek jsme však úspěšně překročili polární kruh a v pátek jsme nadobro opustili oblast severního Norska.

Počasí je teď jako na houpačce a tak není vyjímkou, že se půl dne potíme jako o život a druhou půl proklepeme zimou. Nicméně stále věříme, že bude počasí více při nás, než proti nám.

Hlásíme se z Narviku

Nenechte se zmást starou fotografií ze dne,
kdy ještě bylo hezky...

Včera jsme dorazili do Narviku. Po třech propršených dnech se obloha začíná konečně projasňovat. Naštěstí jsme vždy našli přístřešek, kde se dalo v suchu přespat.
Zatím najeto 1067 km a teď vyrážíme na Trondheim. Dnes nás čeká první krátký trajekt a další porce km.