Pět hodin v jizerkách.

Leotšní rok je na závody skoupej. Jednak jich je míň než obvykle, ale hlavně závodíme míň než obvykle. Nicméně 11. července jsme zavzpomínali na starý časy. Odpoledne jsem nabral Matěje, naložili jsme kola, mapníky a nějký to oblečení a vyrazili do Josefova Dolu. Místo na přespání jsme našli na první doboru a bez váhání vyrazili na večerní projížďku po jizerkách. Žádný pekla, spíš kochačka po místech který známe hlavně v zimě. Potom rychlá večeře, Matěj nedočkavě studoval mapu která byla od osmi hodin zveřejněna na netu a šli jsme spát.

Ráno jsme přepisovali dějiny. Přijeli jsme na prezentaci včas! Kokonce tak včas, že jsem si vklidu vyzvedli mapu a šli se nasnídat. Pak už vše jelo ve starých kolejích. Nejisté plánování trasy, omrknutí konkurence a chystání na start s klasickým nestíháním. Matěj na mě ušil boudu a i když to nebylo potřeba, tak mě poslal tři vteřiny před startem k autu pro fix. Asi aby bylo vše tak jak jsme zvyklí. 

Po startu běží pětihodinovej limit, do kterýho musej závodníci sesbírat co nejvíce bodů. Nejvíc bodů ale neznamená nejvíc kontrol. Chce to trochu plánovat, protože každá kontrola je jinak obodovaná. Plán jsme měli dobrej, zbývalo ho jenom splnit. Mapově se dařilo, o strategii jsme občas polemizovali. Je asi zbytečný se rozepisovat o tom kdy a kam jsme zabočili a kdy to bylo do kopce a kdy z kopce. Pro zájemce je TADY k dispozici mapa závodu i s postupama některých týmů. 

Zavod pěknej, počasí vyšlo, nohy šlapaly a v cíli jsme už podruhé tento den přepisovali dějiny!! Přijeli jsme v časovém limitu. Nejprve jsme tomu nechtěli věřit, ale opravdu jsme nenasbírali žádnou penalizaci. Řekl bych že proti roku 2018, kdy jsme přijeli o 43 minut po limitu a vysloužili si tak za trest odečtení 205 bodů je to celkem pokrok. Nezbývá než doufat, že to letos nebyla náhoda. :-) 

Takže celkem: 4. místo, žádný sukýnky, 4:58:25 v sedle a v součtu 85,76 km.

Výsledky zde.
Napsal: KaReL