pondělí 21. září 2015

A je po všem.



Po splnění všech cestovatelských plánů, jsme se šťastně vrátili domů. Ve čtvrtek jsme si ještě užívali poslední koupání ve vlnách Atlantiku a navštívili NP Doňana. Nejtěžší úkol na nás ale čekal až po návštěvě Rondy, která proslula jako kolébka býčích zápasu. Podobné pocity jako bezradný toreador jsme zažívali při skládání kol do krabic a rozdělování věcí do zavazadel tak, aby váhově vyhovovali požadavkům aerolinek. I tento zdánlivě nesplnitelný úkol se nám podařil a pak už nám nezbývalo nic jiného než vrátit parťáka a smířit se s tím že naše nejlepší dovolená v životě zítra skončí. To se taky stalo a v pátek v 9:30 jsme přistáli ve Wroclawi a krátce po poledni už jsme byli doma.

Nyní následuje pokus o stručnou fotogalerii. Nejdříve jsem měl v plánu vybrat dvacet nejlepších fotek, to je ale nesplnitelný úkol, protože dobrý jsou všechny. :-D Po důkladném promazání těch ošklivých se počet fotografií zredukoval z 950 na 460. Věřím, že takové množství každého stejně dřív nebo později omrzí, proto jsem jich vybral pouze třicet. 

První radost = Nordkap

Kámoši na severu.

Dokonalá idylka po celodenním dešti.

Není třeba komentář.

Přejezd polárního kruhu.

Zdroje pitné vody jsou v Norsku neomezené.

I obyčejná zastávka dokáže potěšit a poskytnout místo na přespání.

... stejně tak jako na oběd.

Venku konec světa a u nás pohoda - čaj, večeře, sucho, karty a teplej spacák.

Pyreneje.

Pyreneje + drsňáci.

Poslední posilnění před výšlapem do 2400 m.n.m.

Fandění na Vueltě.

Ložnice pod mostem.

Dálnice - jediné místo, kde se Matěj nebojí že dostane pokutu za rychlost.

Né vždy je to romantika.

Opět jedna "podmostovka"

Valencie a Matěj v ráji.

Ideální místo pro oběd.

Když tě na cestě přepadne bouřka, dej si karban.

Příjezd do Sierra Nevady.

Gibraltar v celé své kráse.

Zasloužená odměna po zdolání 6935 km. Vzhledem ke slavnostnímu okamžiku čaj vystřídala sangrie.

Vrcholovka.

Pěkné místo na usínání.

Kola už jsme měli dost, museli jsme si jít zaběhat.

Pro ty, co si myslí že jsme strádali.

Škoda že stál 2000 euro, mohl to být pěknej suvenýr.

NP Doňana.


Není kaktus jako kaktus.

Žádné komentáře:

Okomentovat