úterý 27. června 2017

Liberečák

Na úvod zklamu všechny příznivce poctivého libereckého párku. Vím, že je název lehce matoucí, ale bohužel jsme se neúčastnili žádné gastronomické akce, ale akce sportovní. Jednalo se o Liberecký survival, který nám tak nějak přirostl k srdci a proto se na něj každý rok rádi vracíme.

Vše začalo páteční večerní etapou, která po pár hodinách spánku a snídani přešla v etapu denní. Páteční start byl přesně ve 22:16. Na start jsme přijeli včas a ještě jsme dvě minuty čekali. Nevídané. V sobotu se k našemu překvapení včasný příchod opakoval a nic nebránilo tomu, abychom v 9:00 skočili do koupaliště v Českém Dubu.

Pátek – turistická část
Asi se projevila vygradovaná lenost, nebo netrénovanost, nebo se to spojilo. Přesnou příčinu nevíme, prostě jsme se nemohli dostat z výletního tempa.

Městský orienťák – soupeři proběhli město, sesbírali všechny kontroly a rychle pokračovali dál. My jsme s rozvahou klusali, kochali se a soustředili se, abychom nezabloudili. Jako důkaz naprosté marnosti nás nerozhodilo ani to, když jsme nemohli utéct dámské dvojici a před trapasem společného doběhu nás zachránila až křižovatka, kde jsme zvolili každej jinou cestu.

Kolo – cílem bylo sesbírat co nejvíce kontrol a k tomu se zastavit na bruslích a koloběžkách. Zdrceni úvodním neúspěchem jsme se nemohli dostat do tempa. Ale abych nám nekřivdil, místo dámské dvojice se tentokrát nemůžeme zbavit dvojice MIXové (muž + žena).

Koloběžky – jo, to byla velká zrada. Už nebojujeme se soupeři, ale s technikou. Matěj po pár minutách skuhrá, že má měkký kola. Přemýšlím, co bude větší zlo, jestli poslouchat celou cestu, že jsem mu vybral špatnou koloběžku a že mu to nejede, nebo se vrátit, koloběžku vyměnit a dát soupeřům pár minut k dobru. Druhá varianta vyhrává.

Brusle – nejsvětlejší bod této etapy. Celkem nám to jede, je vidět, že jsme to ze zimy ještě nezapomněli.

Shrnutí – na zahřátí dobré. Škoda, že do zítra zase vychladneme…

Sobota - závodní část
Plavání - je již tradicí, že se závod startuje přeplaváním koupaliště. V tomto teplém počasí to jenom vítáme.

Cyklo okruh - krátký a rychlý okruh, ve kterém musíme najít pár písmen a složit z nich slovo. To zvládáme. Akorát nás dojíždí naši hlavní soupeři. Ale co, vždyť je to teprve začátek. 

Swimatlon - nová disciplína. Něco jako biatlon, jen to není tak snadné jako v televizi. Místo nabíjení ukazováčkem se nabíjí doplaváním k bójce a zpátky. Cachtáme se méně než naši hlavní soupeři a vyrážíme s mírným náskokem.

Kolo - víme že je o co bojovat, máme malej náskok a chceme ho navýšit. Dokonce mě přijde, že i závodíme. Super, tak jsme to chtěli. Ukázalo se, že všeho moc škodí. Jedeme tak rychle, že přehlédneme odbočku a malér je na světě. Zkoušíme to napravit, a záhy dojíždíme zmiňované soupeře, kteří si v poklidu šlapou. Pro nás depresivní, pro ně víc než motivační.

Brusle - máme rychlé depo a tak jim cukáme. Je nám jasné, že je to jediná disciplína, kde máme trochu šanci. Bušíme co to jde. Přišlo mě, že má Matěj moc energie, tak jsem ho zapřáhnul. Nesmíme přece ztratit ani vteřinu.

Paddleboard - zpestření bruslařské etapy, byl cca v půlce. Vhodně zvolená disciplína, každé ochlazení vítáme. Jen nám zapomněli dát pádla, prý nám musí stačit ruce. 

Azimuťák - běh pouze podle buzoly. Pracně získané minuty byly rázem fuč. Lámeme si hlavu zadáním a borci nás dojíždí. Nakonec to riskneme a notnou dávkou štěstí etapu zvládáme. Od teď ale taháme za kratší provaz. Chlapci na nás vyzráli a vyrazili chvíli před námi. 

Orienťák - máme jednu mapu a nůžky. Můžeme se rozdělit. Stříháme mapu a jdeme si každý po svých. Jedna kontrola se ztratila, minimálně zrovna když jsem ji hledal já. Sbírám alespoň ty ostatní a provinile běžím do cíle, kde už čeká nasvačenej Matěj a žene mě dál.

Kolo - opět kolo. Začínáme stíhací jízdu, o které nejsme přesvědčeni, že se setká s úspěchem.

Slanění a lezení - pohodička. Rychle slanit, potom rychle vylézt a jede se dál. 

Závěr - zbývá nám hodina času, pár kontrol a vodní disciplína. Šlapeme do toho, kontroly bereme podle plánu a lehce před pátou hodinou jsme v centru závodu. Bereme duši od traktoru, plaveme k bójce a zpět. Jsme v cíli! Super, je tam totiž pivo a guláš.

Nakonec jsme vybojovali třetí místo. Když se k tomu přidá super počasí, parádní atmosféra a příjemná únava, dá se říct, že to byl povedenej závod.

Napsal: KaReL
Fotky: FB Liberecký survival




Žádné komentáře:

Okomentovat